Žádné události |
Zveme Vás na tradiční závod O kapra Karla Hartla, tentokrát ne živého, ale v podobě sladké. Těšit se můžete na tři netradiční disciplíny sranda závodu. Rádi Vás všechny uvidíme. Budeme rádi, pokud se z organizačních důvodů přihlásíte předem, detaily http://www.cswolfdog.cz/index.php/akce/kalendar-akci/icalrepeat.detail/2024/12/14/357/-/kapr-karla-hartla-na-sladko
Přejeme všem členům klidné svátky a a mnoho úspěchů v roce 2024.
Zveme Vás na tradiční předvánoční sranda-závod v netradičních disciplínách "O kapra Karla Hartla", který se bude konat v prostorách ZKO Komárov.
OMLOUVÁME SE VŠEM ZÁJEMCŮ, ZKOUŠKA JE LETOS Z TECHNICKÝCH DŮVODŮ ZRUŠENA. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ.
Zveme všechny majitele československých vlčáků (i jiných plemen) na zkoušku vytrvalosti psa 26.11.2023 v Nymburku.
Více informací v kalendáři.
VYPRODÁNO!
Právě přítomno: 5315 hostů a žádný člen
Celý příběh s mojí Cenzie z Hvozdecké kotliny začal v roce 2007. Tenkrát jsem se rozhodovala pro svého prvního psa. Jednoznačně jsem byla rozhodnutá pro plemeno Leonberger - svým vzhledem a především svou krásnou srstí připomínal krále zvířat. V té době jsem občas zašla vyvenčit pejsky do útulku v Třebíči a tam jsem se poprvé setkala s plemenem Československý vlčák. Pan Pes jménem Yago měl svůj vlastní kotec a nebylo možné jej umístit. Také nebylo možné s ním jakkoliv přijít do kontaktu. Tehdy stačil jeden jeho vlčí pohled a byl to právě on, komu vděčím za svoji perfektní Cenzie.
Spolu s rodinou jsme se rozjeli do Hvozdu za skvělými manžely Švecovými. Dozvěděla jsem se o tomto plemeni jak klady, tak zápory. Důležité je vědět hlavně zápory, aby s nimi člověk mohl počítat. Mě ale vůbec nic neodradilo, naopak…
Jak je na tom československý vlčák v ČR, jak se jeho populace vyvíjí v čase, proč máme řízený chov, jaké je nebezpečí využívání pouze hrstky populárních plemeníků, co je to inbreeding a proč je důležité nezvyšovat jeho míru v populaci? To všechno jsou otázky, které by měly zajímat nejen chovatele, ale i jednotlivé majitele vlčáků, kterým leží na srdci budoucnost našeho jedinečného plemene.
Když ke mně domů dorazila Halla (Without Ear Sirius z Molu Es) jako osmitýdenní štěně, pracovní výcvik a skládání zkoušek jsem s ní vůbec v plánu neměla. Chtěla jsem z ní mít spolehlivého, vychovaného člena rodiny, který nemá problém s mými dětmi a jejich kamarády, a kterou mohu vzít bez problémů všude mezi lidi. Za cíl jsem si stanovila, že Halla bude ovladatelná natolik, že mě bude moci na volno doprovázet při vyjížďkách a na procházkách v lesích. Jako první jsem se soutředila na vybudování očního kontaktu a na přivolání za každé situace. Také jsem ji naučila, že krmení a pamlsky si musí odpracovat. Tyto základy byly nepostradatelné od začátku našeho každodenního soužití a snadné navázání očního kontaktu se mi s Hallou už mnohokrát osvědčilo. Ať už se kolem nás semele cokoliv, Halla se mi vždy nejdřív podívá do očí, jako by říkala: “Tak copak s tím uděláme?” Jídlo je pro Hallu ta nejvyšší odměna, a jen díky tomu se mi ji podařilo tak dalece vycvičit, protože postrádá loveckým instinktem nabuzený zájem o hračky, natož aby si ráda hrála.