UPOZORNĚNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE KLUBU CHOVATELŮ ČESKOSLOVENSKÉHO VLČÁKA

Kontrolní a revizní komise Klubu chovatelů československého vlčáka, z. s. ve složení: předseda Kontrolní a revizní komise Pavel Musílek a členové Kontrolní a revizní komise Jiřina Nekvasilová a Katarína Péterová,

upozorňuje všechny členy KCHČSV (dále jen „klub“) na možné porušování klubových stanov aktualizovaných dne 8.8.2020 na konferenci klubu, v článku VI., odstavec 6.3. písmeno c., a to především ve spojitosti se sociálními sítěmi.

Sociální sítě jsou jedním z významných komunikačních prostředků dnešní doby a lehce lze získat pocit, že se jedná o prostory otevřené svobodnému sdělování. Přesto i zde jsou určité hranice, za které by se nemělo jít. Tato problematika se pak týká jak přispěvatelů a komentátorů, tak i administrátorů různých skupin, či fanouškovských stránek.

Níže jsou uvedeny skutkové podstaty, ve kterých může docházet k porušování klubových stanov či zákona, nebo k tomu může směřovat.

$1·        Poškození dobrého jména a dobré pověsti (ochrana osobnosti)

Sociální sítě, jako velký fenomén s sebou pak přináší i nová rizika. Jedním z těchto rizik je i možnost svévolného, nebo nevědomého šíření tzv. „účelových difamačních zpráv“. Difamační zpráva se může prostřednictvím sdílení sociálních síti šířit velmi rychle a své adresáty najít rychleji a efektivněji, než prostřednictvím klasických médií (tištěná, TV, apod.). 

Cílem difamačních zpráv pak je poškodit nehmotné statky, které lze charakterizovat jako dobré jméno a dobrá pověst. S těmito pojmy však zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) nepracuje. Lze je však podřadit pod tzv. ochranu osobnosti člověka upravenou v § 81 – 83 OZ a ochranu pověsti a soukromí právnické osoby ve smyslu § 135 OZ.

Výše uvedená ustanovení tedy upravují ochranu dobré pověsti v rámci současného občanského práva. Dobrá pověst a dobré jméno jsou velmi významné hodnoty. Dobrá pověst může být budována velmi dlouhou dobu, zejména pokud mluvíme o podnikatelské činnosti. Může být však zničena v rámci okamžiků prostřednictvím několika dobře cílených difamací na sociálních sítích. Někdy i zcela záměrně např. jako prostředek konkurenčního boje. Je proto žádoucí, aby dobré jméno a dobrá pověst byly dostatečně chráněny.

OZ poskytuje velmi silnou ochranu osobnosti člověka a pověsti právnické osoby. Osobnost člověka označuje za nedotknutelnou a každému přiznává právo se zásahu do ní bránit, a to vůči komukoliv kdo do ní zasáhl.

$1·        Pomluva – Trestněprávní rovina

Způsob vymezení trestného činu pomluvy: tzn., zda se v daném případě jedná již o trestný čin nebo o jen o přestupek, vymezuje (§ 184 trestního zákona) a je naplněn, jestliže:

1. Sdělí se o jiném nepravdivý údaj.

2. Údaj je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.

Sdělení znamená: zpřístupnění informace alespoň další jedné osobě odlišné od poškozeného. Dojít k tomu může jakýmkoliv způsobem – písemně, ústně, prostřednictvím internetu (na sociálních sítích, blogu, webové stránce), rádia, televize, tiskem – v posledně jmenovaných případech se zpřísňuje postih.

Nepravdivým údajem se rozumí: informace, která je v rozporu se skutečností. Sdělení pravdivých informací, byť uveřejněných s úmyslem člověka poškodit, není pomluvou ve smyslu trestního práva, ale ochrana je na místě prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti.

Ohrožení vážnosti člověka: posouzení závisí na každém jednotlivém případu, na informaci, na osobě poškozeného, pachatele, zákon ale uvádí, že informace může člověka poškodit v práci, jeho rodinné vazby, např. vztah mezi manželi, dětmi, anebo způsobit odliv zákazníků, přátel apod. K dopadu nemusí dojít, postačí ohrožení.

Poškození: poškodit lze pouze jednotlivce. Nechrání se kolektiv, instituce, úřady nebo právnické osoby. Rovněž pachatelem může být pouze fyzická a ne právnická osoba.

Prokázání úmyslu: stačí, že pachatel je srozuměn s tím, že údaj je nepravdivý a je způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost pomluveného ve společnosti.

Tresty: odnětí svobody až na jeden rok. V případě spáchání činu tiskem, televizí nebo na internetu až na dva roky nebo zákazem činnosti.

Pomluva není: předně sdělení pravdivé informace, byť soukromé povahy. Dále není pomluvou hodnoticí úsudek založený na subjektivním vnímání – názory, pokud je však názor prezentován vulgárně, je možno podat žalobu na ochranu osobnosti.

Přestupek: návrh na projednání přestupku lze podat obecnímu úřadu do tří měsíců od doby, kdy se poškozený dozvěděl o jednání zakládajícím přestupek proti občanskému soužití. Jedná se o něj tehdy, když se jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch. Sankcí může být pokuta.

Příklady: pomluva podnikatelských aktivit, např. živnostníka, řemeslníka apod., pomluvy na internetových diskuzích, sociálních sítích nebo dokonce vytvoření falešného profilu.

Závěrem je pak nutné podotknout, že elektronické „pomluvy“ na sociálních sítích zahrnují celkem podstatnou a důležitou část kybernetické kriminality a že stále platí: „Neznalost zákona neomlouvá“.

                                                                                                          04.02.2021 Musílek Pavel