Ve Ukázka záchranařinydnech 26.-28. září 2014 jsme se zúčastnili víkendové akce, která si kladla za cíl ukázat, co vše se dá dělat s československým vlčákem a zbořit mýtus o jeho „nepoužitelnosti“. A zároveň výdělek z této akce a finanční dary účastníků podpořili záchranou stanici pro československé vlčáky – Tawy. (Finanční dar činil 3 200,- Kč) Do Nadějkova jsme se sjeli v poměrně hojném počtu účastníků – jednalo se o první ročník této akce.

Hned v pátek jsme se dozvěděli jak bude vypadat program. Ještě ten večer jsme se seznámili s jednotlivými kratochvílemi vhodnými pro „jakovlky“ a jejich pánečky formou večerních mini přednášek. Sobota slibovala praktické ukázky jednotlivých disciplín a sportů a to včetně možnosti vyzkoušení pro všechny. V neděli byla možnost přihlásit se na velice výjimečnou výstavu.

Jaké různé disciplíny vlčáci zvládnou

BikejoringTakže jsme si v pátek večer poslechli něco o zkušebních řádech přímo od pana rozhodčího - tedy z úst nejpovolanějších. Poté logicky navazovalo krátké povídání o stopách, poslušnosti podle IPO i národního zkušebního řádu a samozřejmě i o obranách a to pro změnu vždy od jednoho z nás – tedy od lidí, kteří ČSV vlastní a se svými šedivci čuchají, cvičí a koušou.
Následovalo představení poměrně mladého sportu coursingu – tedy běhání psa za střapcem imitujícím kořist.
Nechyběly ani informace o záchranařině – opět přímo od člověka, který se touto činností s vlčákem aktivně zabývá.
Nakonec jsme zabrousili do sportovních disciplín, které v současné době zaznamenávají rychle rostoucí oblibu – canicross (běh se psem), scooter (jízda na koloběžce se psem) a bikejöring (jízda na kole se psem), které pak v zimě lze doplnit ještě o skijöring (jízdu na běžkách se psem).
A protože o těchto disciplínách nám vyprávěla členka Sportovního klubu československého vlčáka, který zastřešuje ještě jednu disciplínu, ve které  ČSV obzvláště vynikají, nemohl nám být zamlčen ani dogtrekking – extrémní vytrvalostní závod se psem na 80 a více kilometrů.

Aby informace o vyžití se šedivým kamarádem byly kompletní tak jsme ještě probrali výstavy, svody a bonitace – zejména to nejdůležitější – jak na ně psa připravit. U každého tématu byl prostor k dotazům a diskuzi. A protože vše bylo velmi zajímavé a prostor pro vlastní dotazy byl hojně využit, tak do chatek a stanů jsme se rozcházeli až nějakou chvíli po půlnoci.

Jaké různé disciplíny s vlčáky zvládnou začátečníci:)

CoursingSobota začínala hned po snídani ukázkou stopování na nedaleké louce s ideálním terénem. Viděli jsme jak se štěňátkem nebo i dospělým psem práci na stopách začít a to formou ukázky krásné práce půlroční šedivky. Následovala ukázka složitějších stop vypracovaných zkušenějšími psy s komentářem a vysvětlením. Opět byl prostor na dotazy a pro zájemce i možnost vyzkoušet si nějakou tu stopu.

Praktické ukázky poslušnosti nás seznámily s rozdíly mezi jednotlivými zkušebními řády a viděli jsme i krásné ukázky jak jde třeba aport naučit jako cvik úplně nenásilně i u psa, který nemá pro aport vlohy. Že jsme se mohli na cokoli ptát snad už ani zmiňovat nemusím. Na ukázky poslušnosti navazovala ukázka obranářské práce a praktické seznámení s coursingem. Až do oběda jsme pak měli prostor a možnost vyzkoušet si jak obranu s figurantem, tak i psí dostihy za střapcem se svými čtyřnohými kamarády.

Po obědě už pro nás byla nachystaná praktická ukázka záchranařiny, kde fenka úspěšně dohledala dva „ztracené“ dobrovolníky a se svou paničkou předvedla i jednotlivé cviky využívané v záchr

anářské práci. Pak jsme se přesunuli na vhodnější terén pro koloběžku a kolo. Opět jsme shlédli ukázku a dostali rozšířené a podrobnější informace ke sportovnímu vyžití, kde pes táhne v postroji svého pána na mnoho způsobů (koloběžka, kolo, běžky atd.) Pak si mohli všichni stateční zkusit svého psa připnout ke koloběžce nebo i kolu a zkusit, jak by se jejich psovi i jim líbily tyto sporty. Jelikož dopolední zkouška obran a coursing se setkalo s úspěchem, vrátili jsme se k nim ještě odpoledne.

Obrany

K večeru si organizátoři dali vtipnou kaši a jako bonus vymysleli krátký sranda závod pro všechny, kdo měli odvahu se zúčastnit. Každý odvážlivec pak dostal po večeři diplom s umístěním a vylovil si cenu z pytle „PP“.

A ještě k tomu jsou tak krásní...

Budulínek z Molu Es, Ziggy Lee z Molu Es, Goran z Deštné hory Neděle se pak nesla ve výstavním duchu. Měli jsme možnost zúčastnit se se svým psem výstavy, jež byla posuzována hned třemi rozhodčími a to – panem Karlem Hartlem (živoucí legendou a tvůrcem našeho krásného plemene), paní Monikou Soukupovou (dlouholetou chovatelkou a  aktivní rozhodčí výstav) a paní Danielou Čílovou (chovatelkou a členkou chovatelské komise). Ještě před výstavou se konala beseda s panem Hartlem, který se s námi poděli o svůj pohled na historii, současnost i možný budoucí vývoj plemene. Trpělivě a odborně zodpověděl i všechny naše dotazy.

Výstavy samotné se zúčastnilo 10 psů a 17 fen. Posuzovalo se v kategoriích „pes“ a „fena“ bez rozdílu věku. Největší přínos vidím jako účastník v rozdílných hodnoceních třech velmi povolaných lidí, kteří Vám dokážou psa zhodnotit a posoudit z různých úhlů pohledu (chovatelský potenciál psa/feny, předvedení, exteriér, …).

Výsledky výstavy:                Psi -   1. místo - ZIGGY LEE  Z MOLU ES
                                                   2. místo - BUDULÍNEK Z MOLU ES
                                                   3. místo - GORAN Z DEŠTNÉ HORY

                                         Feny - 1. místo - AGLAYA Z MOLU ES
                                                   2. místo - CINDY GREY ŠEDÝ POKLAD
                                                   3. místo - CRASNA MAAYA Z MOLU ES

      Celkový vítěz výstavy:   ZIGGY LEE Z MOLU ES
Podrobné výsledky výstavy.

Mnozí z nás využili i možnost si panem Hartlem osobně popovídat. Z pohledu účastníka byla akce velmi povedená a doufám, že položila základ pěkné tradiční události. Setkání tohoto typu zatím v kalendáři akcí s ČSV chybělo. Víkend, kdy můžete nahlédnout pod pokličku mnoha různým odvětvím nejen sportovního vyžití s vaším československým vlčákem. Příležitost pro chovatele vyslat nové majitele svých odchovů podívat se, co všechno to naše krásné plemeno umí, a co může výhledově bavit jejich psa i je samotné. Protože unavený vlčák je nejhodnější vlčák.

Díky za moc fajn akci a za rok snad zase na shledanou,
Alena a Anup Tawy

Fotografie: Eliška Riegerová, Jan Gorel, Vlasta Kovandová, Hana Čertíková
Video: Eliška Riegerová

Fotogalerie    Vlci v kruzích 2013  Sportovní klub Československého vlčáka  Záchranná stanice ČSV Tawy