Přinášíme Vám článek Ing. Karla Hartla s následným komentářem výboru KCHČSV o problematice indexů a jejich hodnocení na bonitacích:

Indexy

Nejdříve co je index. Latina uvádí pod heslem Index: ukazatel, obsah, seznam. Slovník českého jazyka pod heslem Index říká: Jedná se o ukazatele vyjadřující proměnlivé jevy vypočítané k poměru stavu, který byl zvolen jako základ. Jedná se o značku pro statistiku o souboru. Jde o údaj pro vyjádření vývoje, jak je v souladu s vývojem šlechtění. V zootechnice se této metody používá i v chovatelství.

Je třeba si uvědomit, že indexy ale nemohou nahradit individuální posouzení zvířete a jsou pouze jeho doplňkem. Indexem bývá vyjádřen stav populace, jak se projevuje ve vztahu ke standardu a ovlivňuje tak určování směru dalšího šlechtění. Ve vztahu k jednotlivému zvířeti je nutno vzít index určité části exteriéru jako doplněk k celkovému hodnocení zvířete.

Indexová čísla vycházejí z měření živého zvířete a jsou výsledkem jeho momentálního stavu. Vliv na měření, zejména výšky a délky zvířete má řadu faktorů. Jde o jeho psychologický a fyziologický stav, o postoj zvířete při měření, ale i o to, zda je zvíře nakrmeno nebo hladové a rozdíly v měření jsou i ráno a večer.

Index ať je nadále součástí statistického vyjádření o stavu plemene. Konstrukce takového indexu je poměrně náročná a závislá na možnostech chovatelské komise, bude-li se tímto indexem vůbec zabývat. Předpokladem takového indexu je selekční index plemene, který zahrnuje v sobě nejdůležitější znaky plemene v dané populaci ve vztahu ke standardu. Přitom význam každého znaku je relativní hodnota jeho dědivosti, jeho závislost na jiném znaku, jeho upevnění v plemeni a jeho acidivita, tj. jeho trvalost v plemeni vlivem sčítání projevu.

Hodnocení zvířat v souladu s KCHČSV v SR, tak jak je dnes nově nastaveno i v ČR, považuji za neúčelný a může dlouhodobě vést i k poškozování zvířat vlivem chybného hodnocení na bonitacích. Např. index formátu: Standard říká, že ČSV je obdelníkového rámce (max. 111), tudíž index formátu např. 106 ukazuje na to, že pes je stále obdelníkového rámce a nemůže být tudíž hodnocen jako vadný a snížena výsledná známka jinak bezvadnému psu. Centimetry, navíc měřené s poměrně velkou chybou, nemohou rozhodovat o výsledné známce hodnoceného zvířete!

Uvedu dva příklady za mnohé, tak aby problému porozuměli všichni chovatelé a věděli, že tento problém se týká naprosto všech, kteří se v současné době a budoucnosti chystají se svými ČSV na bonitaci. Dva konkrétní psi Ares a Assir, kteří splnili bonitaci v roce 2013 a 2014 a vzhledem k chybějícím rtg. jim byla chovnost odložena a žádají o uznání chovnosti. Pes Ares Atir Bohemia hodnocen - A68 D12 Of P3, Xv- 52,9 a Xf – 105,9. Dnes by měl být pes vzhledem k Xv (indexu výšky 52,9) hodnocen - P5 - dobrý! Pes Assir z Vlčího mejta hodnocen - A70 Og P1 , Xv - 57,1 a Xf – 115,7.  Dnes by měl být tento pes vzhledem k Xf (indexu formátu 115,7) hodnocen - P5 – dobrý! Tedy správně by mu měla být známka snížena o 2 stupně!

Je dost dobře možné, že bonitační komise udělala chybu v měření, neb ani jeden ze psů nemá v kódu ale ani v poznámce napsanou např. dlouhou záď, dlouhá bedra či krátké předloktí nebo krátké nadprstí. A to je to, oč tu vlastně běží. Mnohem důležitější než naměřené cm, je nedostatečný vývoj důležitých tělesných proporcí, o kterých by měly indexy především vypovídat. Centimetr nebo dva nehrají v živém organismu žádnou roli a člověk opravdu velmi
snadno chybu v měření může udělat. Krátké končetiny či dlouhou záď, bedra, to musí rozhodčí vidět pouhým okem a zaznamenat to. Ale i zkušený chovatel pozná velmi snadno, zda je pes proporční a odpovídá standardu a nebo zda mu do dokonalosti něco chybí. O správném utváření tělesných proporcí musí vypovídat především bezvadný pohyb a ne jen čísla na papíře.

Ponechme tedy indexu jeho funkci pomocného údaje při individuálním hodnocení jednotlivce, kterého ale hodnotíme vždy komplexně k jeho kvalitám fyziologickým a psychologickým a i s přihlédnutím k jeho genetickému uplatnění v plánu šlechtění. Nesouhlasím však se současným zadáváním známek celkového hodnocení na základě číselných hodnot indexů.

Ing. Karel Hartl

Vyjádření výboru KCHČSV

Souhlasíme s tím, že zadávání známek na základě takto stanovených hodnot není principiálně dobré. Pes 111,1 je dle současných pravidel P1, pes 111,2 je P3... přitom oba psi jsou od sebe – co se týká rozdílu v jejich formátu – nerozlišitelní. Člověka, který rozumí bonitačnímu kódu, nezajímá pak moc číslo za písmenem P, ale právě ostatní údaje uvedené v bonitačním kódu, z nichž si představu o psu utvoří.

Aby bylo zřejmé, proč je momentálně stav takový jaký je, musíme se podívat kousek zpět do historie. Spolupráce mezi kluby byla po rozdělení Československa až do roku 2005 prakticky na bodu mrazu. Nebudeme se zde pouštět do hodnocení, kdo za to mohl, ale prostě to tak bylo. Za tu dobu se udály na obou stranách některé změny, kterými jsme se od sebe lišili – hodnocením konstitučního typu počínaje a rozdílným testem povahy konče. Mezi tyto změny, které ale na Slovensku platí až několik posledních let, bylo zahrnutí hodnocení indexů.

Od roku 2007 se oba kluby, český i slovenský, snaží o opětovné sjednocení bonitací. Tato mnoho let trvající jednání byla završena dohodou o vzájmeném uznávání bonitací, uzavřenou v roce 2014. Aby to bylo možné, byly nutné změny a ústupky na obou stranách. Dlužno dodat, že na slovenské straně byly ty změny větší – stačí se jen podívat třeba na test povahy.

Změny v ČR schvalovala konference delegátů, která funguje na principu „zastupitelské demokracie“. Na Slovensku změny musí schválit členská schůze, tedy vlastně „přímá demokracie“. A to je podstatně těžší. Členské schůzi předcházela společná schůze zástupců českého a slovenského klubu. Diskutována byla i možnost úplného vypuštění zadávání celkové známky. Představitelé slovenského klubu se tomuto nebránili, ale vyjádřili obavu že pokud bude předloženo mnoho zásadních změn najednou, mohlo by to vést k tomu, že nebude schváleno nic. Proto bylo dohodnuto že budeme postupovat v po sobě následujících krocích. Připravené změny nakonec prošly, ale nic jednoduchého to nebylo. Znamenalo to i ústupek v hodnocení indexů – současné hodnoty jsou sice citelně benevolentnější než ty, které platily na Slovensku do loňského roku, ale zároveň citelně přísnější, než byl společný návrh pro členskou schůzi, vytvořený mj. i za účasti dlouholeté a uznávané rozhodčí Soni Bognárové.

Za cenu tohoto ústupku je možné, aby čeští psi byli bonitováni na Slovensku a naopak. Není to ale konečný stav. Představitelům klubů jak v ČR, tak na Slovensku je zřejmé, že hodnotit psy poměrně přísně na základě přesných čísel spočtených na základě nepřesně změřených hodnot, není principiálně správné.

Proto další kroky budou vedeny z naší strany zejména k uzavření dohody v této oblasti. Jsou možné de facto tři scénáře (první dva předpokládají odsouhlasení členskou schůzí na Slovensku, třetí je možností pro případ, že by ani jedna varianta z prvních dvou nebyla průchodná slovenskou členskou schůzí):

1. Zrušení číselných limitů pro hodnocení indexů. Pokud je pes výrazně disproporční, mělo by se to projevit v jeho bonitačním kódu i jinak, než jen číselnou hodnotou indexu, jak uvádí ve svém článku Ing. Hartl. Případné uvedení takové vady či nedostatku by pak snížilo celkovou známku, bez ohledu na přesnou hodnotu indexu, avšak v souladu s ním.
2. Zrušení písmene P v kódu, v duchu filozofie, že bonitace není výstava a jejím účelem není potěšit ego majitele psa dobrou známkou, ale psa co nejlépe popsat. A k tomu, aby byl pes bonitačním kódem popsán, tzn. abychom si na základě kódu dokázali udělat nějakou základní představu o tom, jak pes vypadá, jaké má vady a nedostatky, opravdu není třeba mít v kódu písmeno P.
3. Zachování současného stavu na Slovensku – v ČR zrušení P podle bodu 2. S tím by byla spojena dohoda, že na Slovensku bonitovaným českým psům nebude P zapisováno. Slovenským psům by „P“ bylo dopsáno „doma“ na základě uvedeného kódu společně s údajem o chovnosti. Podmínky chovnosti má ČR i Slovensko svoje vlastní, chovnost slovenským psům v ČR a naopak stejně zapsat nemůžeme – tu si majitel musí nechat zapsat „doma“ na základě podmínek platných v zemi, kde žije. Toto řešení by umožnilo nápravu stavu pouze na české straně při současném plném vzájemném uznávání bonitací a při současném respektování rozdílných požadavků obou stran. Protože by nedošlo ke změně na slovenské straně, nezáviselo by takové řešení na rozhodnutí slovenské členské schůze, ale pouze na vzájemné dohodě výborů obou klubů.

Otázka indexů tedy není definitivně uzavřená, pokračování v jejich projednání jsme s partnery ze slovenského klubu konzultovali už loni a průběžně je s představiteli slovenského klubu i dále konzultujeme. Závěr by měl padnout na oficiálním jednání představitelů českého a slovenského klubu, které se uskuteční v průběhu LVT v Žiaru dne 14. 8. 2015. O den později se pak bude konat členská schůze slovenského klubu.

Tento postup je odsouhlasen schůzí výboru KCHČSV v ČR ze dne 11. 7. 2015 s tím, že všechna tři řešení jsou pro českou stranu přijatelná (odstraní se jejich zavedením současný nevyhovující stav s nesmyslným hodnocením psa podle desetin v čísle přesně spočteném ze dvou nepřesných hodnot). Návrhy jsou seřazeny podle pořadí preferovaného českým výborem KCHČSV. Od podzimních bonitací pak dohodnuté opatření vstoupí v platnost.